Teď jsem četl vtipný citát, že outsourcovat bezpečnost je jako outsourcovat kalhoty. Myslím, že pro Product Ownership platí totéž
Mně z celého tohohle vlákna není jasná jedna věc - může probíhat vývoj ve veřejné správě agilně i za současných podmínek, kdy se dodavateli nemůže moc zadat něco, co nebylo v zadání veřejné zakázky? Takhle mi přijde, že dnes pro agilní proces není vůbec žádný prostor…
Ten základní rozdíl je podle mě v tom, že předmětem soutěže není ten dotyčný systém, ale práce nějakého vývojářského týmu – viz tenhle dřívější příspěvek.
Jde to a spousta úřadů to už umí. Docela dobrý pohled, kdo to umí-dělá, dává registr smluv a hledání podle “bodyshop” nebo “manday”, např. Výsledky hledání - Hlídač státu. . Aneb rámcová smlouva na různé IT role s definovanou kompetencí a cenou za MD. Čerpání potom probíhá na základě menších “objednávek”. V korporátu jsme takové smlouvy na MDs + detailní objednávky dělali úplně stejně
Patří se ale dodat, že to funguje dobře u konzultantů a u malých až středně velkých projektů. U středních a větších projektů to je občas i způsob, jak obcházet Zákon o zadávání veřejných zakázek (ve smyslu “jsi kámoš, dělej si co chceš, vykaž si co chceš a já Ti to podepíšu”)
U větších středních a velkých zakázek to ale bývá docela problém, protože tento model dodávky projektu vyžaduje velmi silné kompetence na straně řízení projektu a ty ve veřejné správě obvykle nejsou. Taky většina velkých zakázek, o kterých vím a u kterých byl pokus o agilní řízení s podporou nasmlouvaných lidí, skončila špatně.
Čest výjimkám. Myslím, že by mě na jejich vyjmenování stačily prsty na rukou.
A je potřeba dodat ještě jednu věc - to, že se ve smlouvě mluví o body shoppingu ještě neznamená, že tito lidé budou pracovat na agilně řízeném projektu. V drtivé většině případů tomu tak nebude.
Ano, silný product owner a projektové vedení na straně zadavatele je podmínkou v každé agilní metodice. Bez toho to fungovat nebude. Jestli to někdo přesto zkouší, je třeba mu to rozmluvit
Co jiného by dělali? Buď je to průběžný rozvoj nebo nějaká vetší dodávka, je to vidět i z názvu smlouvy. Pořád z toho vyplývá, že know-how a řízení takové aktivity je u zadavatele - to je žádoucí stav.
Něco pro kámoše vždycky bylo a bude, i v soukromých firmách, na univerzitách apod. To už je ale odpovědnost toho, kdo takovou zakázku podepíše a schválí, za to projektová metodika nemůže a jiný typ smlouvy to nevyřeší Tady by to dost chtělo nějaké srovnání ze zahraničí, jak dělají veřejné (IT) zakázky, jak tam funguje ÚOHS apod. Vsadím se, že už to někde ve světě umí a nemusíme to vymýšlet
Cokoli. Konzultace. Údržbu. Školení. Drobné úpravy. Já jsem měl za poslední rok takových smluv na body shopping asi 8 a ani jedna neměla nic společného s projektem v tom smyslu, o jakém se tu mluví.