Firma Atlassian vydala zajímavý report o zkušenostech s prací na dálku, 1000 Days of Distributed at Atlassian. Hodně mě tam zaujal tenhle slajd o vlivu společných soustředění:
V překladu tedy zjistili, že týmové soustředění významně zvyšuje pocit propojení v týmu – na rozdíl od občasného docházení do kanceláře – a tenhle efekt trvá necelého půl roku.
Hodně to sedí na mou zkušenost z Česko.Digital, kde máme decentralizovaný tým, měli jsme soustředění na podzim a hodně nám pomohlo. Tady je vlastně na datech vidět, jak často je efektivní takové soustředění dělat. Čistě dojmologicky mně teď přijde zajímavý režim vidět se aspoň jednou týdně na videokonferenci, jednou měsíčně na den fyzicky a dvakrát za půl roku na dvě tři noci na soustředění, aby ten tým držel pohromadě.
Jaké jsou vaše zkušenosti s prací na dálku, zejména pokud jde o tu týmovou dynamiku a produktivitu? Máte nějaké vzory firem, které to podle vás dělají dobře?
My (Annertech) jsme “fully remote team” cca 50 lidí. Máme každý den krátký (striktně 15 min) volitelný hovor, kde se neprobírají pracovní věci (chit-chat).
Před covidem jsem měli 2–3 do roka nepracovní fyzický sraz na 2–3 dny – zaměřený na teambuilding a týmové procesy. S covidem jsme to přesunuli online, ale to nefunguje. Takže jsme se předloni vrátili k tomu fyzickému, ale zatím jen 1x ročně.
Jak vam funguje ten small talk meeting? My jsme to zavedli v Londyne kdyz nam zavreli kancelare hned z kraje unora, ale v podstate to nikdy nefungovalo. Vetsina lidi z firmy meli denne tuny meetingu (jejich offline agenda se presunula do onlinu) a nechteli na dalsi. Pak jsme tam byli programatori, co naopak nemeli meetingy zadne a radi by se bavili.
V >c.d to taky nefungovalo, kdyz jeste bylo komunitni pivo.
Kamarad ve firme zavedl Discord server, kde byli pripojeni vetsinu dne a prubezne small talkovali, pripadne se bavili, jako by sedeli v kancelari. Pry jim to fungovalo dobre, ale taky si to moc neumim predstavit.
Funguje nám to už léta. Když se tým rozrostl a na call se občas připojovalo 15+ lidí najednou, tak to začlo trochu drhnout, protože si reálně povídali 2–3 lidi a zbytek poslouchal/nedostal se ke slovu. V ten okamžik jsem začali používat breakout rooms v Zoomu, který umí automaticky náhodně rozdělit lidi do menších skupinek.
A jak jsem psal, není to povinné, takže se připojí jen ten kdo chce, má čas, nebo chce ostatním něco sdělit.
