Systémová změna a teorie změny

Obecné
,
1

Ahojte, chtela jsem najit priznivce systemove zmeny a s tim spojene teorie zmeny.

Uz dlouho studuji systemovou zmenu a veci kolem a chtela jsem najit spriznene duse, ktere toto tema zajima a specificky kolem vyuzivani potencialu technologii ci digitalni transformace (verejne spravy ci entreprise) v kontextu systemove zmeny.

Mam par veci kteryma se zabyvam moc rada bych slysela vase hypotezy

  1. Jak zaramovat focusing question
    Cetla jsem v kazde knize a videu o systemove zmene ze na pocatku je potreba se shodnout s hraci systemu co je vlastne privadi k jednomu stolu - focusing question. To same znam ze zkusenosti facilitace workshopu. Problem ktery mam je, ze toto tema je tak obrovske, ze se spatne uchopuje. Kdyz to popisu zdlouhave, tak se snazim zaramovat, na co vlastne se chceme zamerit? Vime ze nasi vizi je “verejna sprava a neziskove organizace umi vyuzivat potencialu technologii…” ale prijde mi to velmi rozsahle.
    Jak byste formulovali focusing question pro nasi vizi?

  2. Jak resit dlouhodoby dopad a pritom byt agilni a lean
    Dalsi element ktery se snazim rozlousknout je ten opak mezi ‘systemovym’ a ‘lean’. Problem zavadeni reseni, ktera maji systemovy dopad je ze jejich life cycle je casto velmi dlouhy a dopad se da merit az po velmi dlouhe dobe. Naopak kdyz pracujeme s lean portfoliem, snazime se dostat pridanou hodnotu co nejdrive ven do sveta v co nejkratsi dobe. Ted je otazka, jestli se to da nejak zkloubit. Ne, ze se mi nechce cekat na vysledky, ale neco mi rika, ze jsme uz v jine dobe a tyto zmeny se muzou odehravat vice kondenzovane (kratsi sprint, mensi investice, rychla zpetna vazba a pivot).
    Jak se starat o nase portfolio aktivit, abychom zajistili navratnost investic (cas, penize, atd.) a byly agilni a responsivni, ale zaroven se ujistili ze jim dame dostatek casu na to abychom byly schopni zachytit jejich dopad?

  3. Jaka je teorie zmeny
    Snazim se vymyslet, jakou teorii zmeny mame, ktera by vedla k tomu, ze verejna sprava umi vyuzivat potencialu technologii. Uz vime co ve stavajicim systemu nefunguje (a stale objevujeme vice veci) a uz se nam rysuje i jak by ten ‘novy’ mel vypadat. Kdyz to zalozim na vyzkumech, ktere se zabyvaji zanikem jednoho systemu a vznikem druheho (napr two loops model) tak se bavime o tom, ze bychom se meli soustredit na ostruvky pozitivni deviace a ty katalyzovat, aby se zmena stala co nejdrive - stavajici hypoteza.
    Mate nejakou jinou teorii? Jak byste na to sli aby stary system zanikl a dal prostor novemu?

Dekuji moc! Budu vdecna za podnety :pray:

2 Likes
2

Mám drobnou úvahu nad tím agilním řízením.

Vnímám to tak, že systémové uvažování ti poskytuje strategický rámec a směr, zatímco ty agilní techniky jsou relevantní v kratším časovém měřítku, taktické.

Kdyby ti chybělo to první, hrozí, že pojedeš úplně špatným směrem, a kdyby to druhé, můžeš snadno skončit v nějaké „analytické paralýze“, dělat si monstrstrategie do šuplíku. Ani jedna krajnost nefunguje, hledáme nějakou vhodnou rovnováhu.

Jestli to dobře chápu, ideálně bys chtěla měřit systémový dopad těch kroků a zavčas je třeba zaříznout, když nebudou fungovat – nebo nad tímhle přemýšlíš. Tady bych měl tendenci říct, že takhle „hezké“ řízení už je chiméra. To nejlepší, co můžeš dělat, je měřit „taktickou efektivitu“ a občas se na to podívat z toho strategického, systémového nadhledu, jestli se věci vyvíjí rozumným směrem (který už je mnohem těžší kvantifikovat).

Zároveň se v téhle debatě cítím zcela nekvalifikovaný, takže píšu s ambicí, že třeba moje absurdní úvahy vybudí někoho ke kvalifikovanější reakci :slight_smile:

1 Like
3

Dekuji @zoul myslim, ze v tomhle pripade s tebou hodne souznim. Dokonce jsem pres vikend nasla i nejake podklady k tomu, ze to proste je vice organicke a opravdu se to da merit az po tom co se to udeje a mozna se bude muset merit i neco co jsme neplanovali. Zmeny jsou chaoticke a nepredvidatelne, s tim se musime smirit i s merenim.

2 Likes