Je kolem toho něco nového?
A jinak jsem si ještě znovu prošel část diskuse a ta míra naivity je opravdu obrovská. Já se snažil prosadit jedno malé řešení tohoto střihu. Centrální datový sklad pasportizace zeleně v Praze (nikoli samotnou pasportizaci, jen sehrání dat dohromady!). Protože není. Jednak je to všechno velmi “šikovně” rozhozené mezi městské části, IPR, TSK, odbor životního prostředí… u všech jsme si sehnali podporu. S projektovou podporou Operátor ICT. Neprošlo to, protože se v poslední fázi schvalování (předschváleno příslušnou radou) objevila šedá eminence, řekla, že je to celé blbost a na co si to tady hrajeme, a byl konec.
Už jen vyluštit, kdo co má na starosti, kdo co potřebuje nebo naopak velmi nepotřebuje (mnoho protichůdných názorů – jedni chtěli, aby byla zapojena veřejnost, druzí měli dobré argumenty pro to, aby se tak nedělo). Všechno oběhnout. Zjistit, jak to skutečně funguje (a to jsem v tomto už měl mnoho zkušeností i předtím). Každý z úředníků byl velmi opatrný, hned kontroloval, odkud jdeme, kdo nás poslal, co máme za lubem…
Podle mě vůbec netušíte, jaké se tady hrají hry. To není firma, kde někdo nahoře říká, jak to bude, a všichni se sešikují. Toto je systém, který chrání sám sebe – částečně z dobrých důvodů, se všemi špatnými důsledky, které to má. Tady nemáte jednoho náčelníka, který, když to schválí, tak to bude. Tady máte třeba 10.000 náčelníků, kteří se navzájem drží v šachu – protože je to jejich práce. A za každým náčelníkem 10 firem, pro které je tam důležitá (třeba i legálně vysoutěžená) zakázka. A v těch firmách 10 lidí. A všichni tihle mají rodiny, které to jedním nebo druhým způsobem živí, ráno vstanou, jdou do práce, dělají ji ze svého pohledu dobře, a nechtějí o ni přijít, protože chtějí dětem na Vánoce koupit dárek. A vy budete chtít jednotné řešení pro všechny, s jejich souhlasem, a mnoha z nich tím vymažete jejich “teplá místa”.
Čtyřčlennému multioborovému týmu (zeleň, IT, stavební architekti) nám půl roku trvalo všechno oběhnout a zjistit, načež to nakonec ani neproběhlo. A to byla – z pohledu tohoto vlákna – naprosto bezvýznamná a bezproblémová agenda a “jen” v Praze! (až na to, že zeleň je jedním ze zlatých dolů, a běda, když na to začnete někomu sahat – kácení a sázení stromů je drahé a jsou tu desítky let existující složitá propojení a zájmy, které si tento byznys chrání a vy tam jdete s tím, že do toho začne být pohodlněji vidět, no tak to teda ne…).
Jak už bylo řečeno. Tohle není vůbec IT problém. Tady v tom jsou lidi. A o těch se tu nemluvilo – a kdykoli je dlouhá diskuse o IT, ale nemluví se o lidech, je jasné, že je diskuse zcela bezpředmětná, protože vidíme 0,0001 % problému. Začněme diskusi o digitální demokracii od těch, kterým má sloužit (a jednotný dashboard fakt žádnou demokracii nezařídí, máme tady mnohem horší problémy a úředník svůj úkon nedělá dlouhé hodiny proto, že má složitý informační systém – dělá to proto, že je složitá ta práce a někdy možná nesmyslná – a pokud nasadíme slepě automatizaci, tak budeme automatizovat tu nesmyslnou práci, a kolečka nesmyslu se roztočí jen o to rychleji a bude ještě jednodušší zadat nesmyslné úkony – a vy, jako občan, jimi pak automatizovaně prolétnete, už se těším…).
No a jen tak pro pobavení – děláme software pro berlínskou advokátní kancelář. Pánové a dámy. Spisy ze soudů se bez problémů posílají POŠTOU (originální složky). V lepším případě je na soudu NAKOPÍRUJÍ, pošlou poštou, v advokátní kanceláři nascanují… Bo digitalizace je zatím stále v plném proudu (podle výrazů klienta bych řekl, že to je eufemismus pro “nikdo se do toho nehrne”). A mají tam i něco, co vzdáleně připomíná datové schránky, ale funguje to jen mezi některými institucemi a jen někdy.
Jo a taky je v Německu oblíbený komunikační kanál FAX.
Ten proces je hodně děravý a na řadě míst například sbíráme zpětnou vazbu, která už se ale nedostane k relevantním stakeholderům. Takový systém pak logicky nekonverguje ke kvalitě. Je tam od nás i řada doporučení, co je potřeba změnit, abychom tohle dali dohromady.
.