Jsem zvědavá, jak to dopadne s digitalizací procesu stavebního řízení i s ministrem. Dost si ho vážím.
Nemáte prosím někdo nějaké zajímavé updaty k situaci?
Nešlo by pomoci od laiků mimo IT (já) dobrovolnicky? Či nějak morálně podpořit úředníky (podobně jako zdravotnický personál během covidu)?
Omlouvám se za značnou dávku naivnosti.
Peťa
Včera to probírali i u Moravce (25. srpna - Otázky Václava Moravce | Česká televize), ale technicky tam nic moc zajímavého nezaznělo. Asi nejvíc by pomohlo vidět detailní seznam issues, které teď řeší úředníci i MMR - tam se pak dá hádat, jestli pomůže jen vývoj nebo i něco “soft” okolo jako třeba školení 
Nepříjemné bude, že každý úřad je na tom jinak (několik nejmenších se ještě ani nepřipojilo), tj. i pro každý úřad budou jiné priority, co by jim právě teď nejvíc pomohlo…
NE, jako někdo z ulice nemáte jak pomoct. Teď už je to hra velkých kluků a holek a jde o peníze a vliv. Na samotném ISSŘ až tak nezáleží.
Narazíte i s pokusem podpořit úředníky. Po nepovedeném startu Ivana Bartoše nenapadlo nic lepšího, než shodit všechnu odpovědnost na úředníky, když řekl, že systém je v pořádku, jen úředníci jsou líní a neschopní. Až teprve po týdnu, začal přiznávat problémy systému jako takového. Není divu, že pro úředníky je teď I. Bartoš úhlavním nepřítelem číslo jedna.
I. Bartoš byl ve své době rozhodně úspěšný politik a předseda protestní strany. On i Piráti vybočovali ze šedého průměru a přinášeli do českého politického rybníčku neobvyklý a zajímavý prvek (stejně jako před ním Strana zelených za M. Bursíka). Proto byli úspěšní a proto Ivan se svou harmonikou dokázal posbírat protestní hlasy.
Problém nastal v okamžiku, kdy Piráti vstoupili do vlády naprosto nepřipraveni a bez zkušeností s fungováním veřejné správy. Jako vládní strana přišli o protestní hlasy a díky nezkušenosti se ve vládních funkcích pohybují jako slon v porcelánu (a ISSŘ je jedním z příkladů). Na obranu Ivana Bartoše budiž řečeno, že na výběr moc neměl - po fatální porážce v posledních volbách do Parlamentu zůstalo příliš mnoho vlivných členů strany náhle “na ulici”. A Ivan B. měl na výběr jen dvě možnosti - vláda nebo konec ve funkci předsedy. Druhou možnost by jeho ego nesneslo, takže zbyla jen ta účast ve vládě.
Podle toho co vím, se teď čeká na vhodnou příležitost, kdy I. Bartoše odstřelit. Oficiálním důvodem bude nezvládnutá digitalizace stavebního řízení. Místo něj bude bude ustaven nový “krizový” ministr, který dostane za úkol nápravu škod. Tipuji, že velký zájem o to křeslo bude mít STAN - a bude mít velkou šanci uspět. Tipuji, že překopou architekturu, rozdělí projekt na menší části, něco zahodí, něco přepíší. Velcí systémoví integrátoři to za dost peněz zvládnou. A v krizovém řízení nejsou peníze na prvním místě.
Nejbližší příležitostí bude 1. září. Pokud se opravdu stane, že bude nadkritický počet škol, které neotevřou kvůli tomu, že se nestihla kolaudace, pak bude vymalováno. I když to ale zvládne, bude se chleba lámat v krajských volbách. Piráti nejspíš nedopadnou nijak slavně a dá se očekávat hlasité volání po hlavě předsedy. Pokud padne, pak jeho odvolání z postu ministra bude formalita. Reálně si myslím, že i kdyby nepadl, tak se důvod najde nebo vymyslí. Koalice není právě úspěšná a heslo: “Za všechno může Babiš”, přestalo fungovat. Nabízí se nový obětní beránek, který může za všechno špatné - I. Bartoš a Pirátská strana.
Je mi jasné, že Fialovi se do odvolání I. Bartoše nebude moc chtít, ale nebude mít na výběr. Podle toho, co vím bude postaven před volbu: “Buď Piráti nebo my”. A bez Pirátů může vláda i koalice dál pokračovat. Bez kterékoli jiné strany ne. Fiala, ač nerad, nebude mít na výběr.
Teď už o ISSŘ vůbec nejde. Teď už to je jen klacek v předvolebním boji.
V těch otázkách V. Moravce zazněla velmi zajímavá informace - po novu bylo úspěšně dokončeno něco přes 800 stavebních řízení. Podle I. Bartoše je 640 stavebních úřadů. To znamená, že za téměř dva měsíce dokázal jeden stavební úřad zprocesovat v průměru 1,25 řízení. To nezní právě jako jednoznačný sukses.
Díky všem, přidávám odkaz na web MMR s aktualitami ohledně Portálu stavebníka
Pro Rozhlas komentuje Michal Bláha:
Dík. Seznam pěkný. Většina vypadá jako podceněná analýza a UX. Na druhou stranu tam nevidím nic zásadního, co by mělo způsobovat hodnocení uživateli, že je to celé nefunkční. Některé detaily-scénáře nejdou nebo jsou uživatelsky komplikovanější… Nebo pohled naopak, když se do portálu doplní právě tohle (a nic víc), už to budou uživatelé považovat za funkční a hotové? Vážně?
Mimochodem zrovna jsme se na systém ptali u nás v novinách tajemníka našeho úřadu (Boskovice, obec s rozšířenou působností):
„Systém zatím vůbec nefunguje; nefunguje tak, jak by měl,“ zhodnotil tajemník David Škvařil aktuální stav probíhající digitalizace stavebního řízení. Úředníci podle něj zatím řeší především žádosti, které se v červnu na úřad nahrnuly ještě ve staré formě. „A čekáme, až bude stav plně funkční,“ dodal David Škvařil. Situace je podle něj podobná jako na ostatních úřadech, se kterými jsou v kontaktu.
Mimo jiné z toho tedy usuzuju, že pokud se novým systémem zatím neprotlačilo příliš mnoho žádostí, může to být opravdu tím, že úřady zatím řeší tu frontu z června. Zkoušíme domluvit podrobnější rozhovor.
Udělali jsme rozhovor s tajemníkem našeho městského úřadu a vedoucím stavebního odboru v Boskovicích (ORP, ~12 tisíc obyvatel):
Hned někde v úvodu pan tajemník odkazuje na seznam chyb a nedostatků, které na novém systému reklamuje Svaz měst a obcí. To mně přijde jako hodně zajímavý dokument, ze kterého si jde docela udělat obrázek. Radši sem i přikládám aktuální verzi:
reklamace.pdf (322.4 KB)
Pokud radši čtete, tak tady je i textový přepis rozhovoru:
Ten seznam dává hrůze nový rozměr …
Ja nevim jestli je to profesni deformace, ale me prijdou ty reklamace mensi problem, nez se z nej dela.
Jsou tam velky prusery typu “nekdo nezmapoval cely proces a nedal jeho dulezitou cast do specifikace” e.g.:
- Prihlasovani obce jako stavebnika (jako lol)
- Seznam vlastniku vybranych pozemku pro poslani infa => tohle je problem nejcasteji zminovany v mediich a je to velky pruser, jak tohle mohlo vypadnout ze specifikace, kdyz kazdy tyhle zpravy nekdy dostaval nevime
Zbytek jsou bezne problemy softwaru, ktere jsou opinionated a tuni se za behu uplne vsude, vcetne tech starych, ktere je nemeli ode dne jedna.
U tech drobnejsich veci bude dulezite to posouvat. Videl jsem software, kde urednici 20 let prepisovali 13 znakove kody rucne, protoze tam bylo zakazane kopirovani. To je horor.
U prvniho bloku je to chyba analytiku, ktery odflakli praci.
U druheho bloku je to chyba zakonodarcu, kteri nedali sanci pro nejaky ramp-up, ktery by tyhle problemy jednoduse odchytil. Pritom treba EET ukazalo, ze nastaveni dobrovolnosti v zakone dokaze dost problemu odchytit.
Kdyz jsme delali EET, tak jsme 3 mesice pred startem meli dobrovolne registrovane podniky (ja jsem EET uzivatel 000000004) a evidovali jsme nazivo.
Já jsem na ten seznam reagoval podobně. Hodně lidí šokuje, že je to tak dlouhý „seznam nedodělků“. Berou to trochu jako barák nebo auto, nemají zkušenost s vývojem softwaru a očekávají, že to dostanou „hotové“ a dál se na to už moc nebude sahat. Což neodpovídá moderním způsobům vývoje, které se z velmi dobrých důvodů snaží dostat první verze co nejrychleji k uživatelům do reálného provozu (a následně rychle zlepšovat).
Na druhou stranu jsou tam i pro mě jako naprostého laika fakt blbé věci, které musí při běžném provozu neuvěřitelně pít krev. Kdybychom se teď bavili o prvním vydání určeném pro první desítku odvážných stavebních úřadů, bylo by to za mě v pohodě. Chyby by se doladily a za pár měsíců bychom mohli systém rozšířit na další okruh úřadů. Ale tohle na mě působí hrozně, mimo jiné pokud jde o důvěru úředníků a veřejnosti v ten systém.
9 posts were merged into an existing topic: Agilní vývoj ve veřejné správě
Už padají hlavy:
A tady velmi zajímavé shrnutí v Reportérech ČT:
Já z toho mám dojem, že odborná diskuze nad agilním vývojem nebo analýzou softwaru je tady prakticky zbytečná.
Fialovi se do odvolání I. Bartoše nebude moc chtít, ale nebude mít na výběr. Podle toho, co vím bude postaven před volbu: “Buď Piráti nebo my”.
To je až děsivě přesné. Máte asi dost dobré zdroje.
Pohled, jak to to dělají třeba v Polsku https://e-budownictwo.gunb.gov.pl/ - hned na úvodní stránce je plán, jak změnu roztáhnout na min. 6 let a několik postupných kroků. Bývalo by stačilo se inspirovat - na druhou stranu, smetanu za dokončení projektu by dostala až další vláda…
Mimochodem, zrovna v Polsku jsou prý digitalizaci státu dost naklonění - nemá tam Č.D. nějaké kontakty na sdílení know-how? Info z ministerstva “ciferizace” vypadá taky zajímavě Projekty - Cyfryzacja - Badania i Projektowanie - Portal Gov.pl - info o projektech, které dělají, jak jsou daleko (mObywatel 2.0 - Aplikacja mobilna i serwis dla obywateli), zprávy z uživatelských výzkumů (Raporty z badań - Cyfryzacja - Badania i Projektowanie - Portal Gov.pl - chtěl bych vidět zprávu z výzkumu k ISSŘ), k plánovaným jsou dostupné prototypy(!). V zásadách projektového řízení je automaticky agilní metodika Poznaj 10 zasad projektowania w administracji publicznej w Polsce - Cyfryzacja - Badania i Projektowanie - Portal Gov.pl - máme se ještě hodně co učit
"9. Navrhujte iterativně. Nejlepší test použitelnosti služby je její používání uživateli.
- Umožněte uživatelům vyzkoušet navržené řešení co nejdříve – ve fázi prototypu. To vám umožní vylepšit je za nejnižší cenu.
- Použijte agilní metody k rychlému začlenění zpětné vazby a chování uživatelů. Implementujte řešení, jakmile fungují, pak na nich stavte.
Na serveru forum24.cz se objevilo plné znění zprávy pro vládu o stavu přípravy a realizace DSŘ. Celkem nemám důvod pochybovat o autenticitě tohoto dokumentu. Jednak proto, že se objevil i na seznam zprávy a za sebe i proto, že jsou v něm některé informace, které zapadly do toho, co o projektu vím a celkový obraz je mnohem jasnější. A děsivější, než jsem si myslel.
Celá ta fraška se podobá tomu, že se kluci rozhodli řídit velkou stavební firmu, protože na pískovišti stavěli hrady z písku a šlo jim to. Takže kvalifikaci proto mají.
Ten příklad z Polska je velmi zajímavý. A je to přesně ten postup, který se snažím prosazovat i já. Jediný dlouhodobě udržitelný způsob, jak vybudovat udržitelnou strategii rozvoje digitální veřejné správy, je jít po jednotlivých modulech. Nad těmito moduly ale musí existovat vrcholová autorita, která bude zodpovídat za celkovou business strategii a business architekturu. Přesně tak to Poláci dělají.
Jen chci zdůraznit, že tento přístup nemá nic společného s agilním vývojem. Přesněji řečeno - tento model nijak nepředjímá, jakým způsobem budou jednotlivé moduly vyvíjeny a provozovány. Pro různé části mohou být zvoleny různé přístupy. Nad tím vším, ale musí bdít architekt, který bude zodpovídat za to, že se celý ten systém nerozpadne jako věž z karet.
Základy takového systému tu ve skutečnosti už byly položeny - třeba základní registry nebo NIA jsou produktem tohoto konceptu.
Potíž je, že s příchodem Bartoše a jeho týmu a díky Bartošovu “geniálnímu” nápadu s DIA se to celé zhroutilo. DIA byl obrovský omyl a slepá ulička. A bude nás to stát ještě spoustu mrzení a peněz.
Mimochodem, pikantní na tom je, že to, co funguje a o co se můžeme opřít, vybudoval ten opovrženíhodný Zajíček. To, co nefunguje, způsobili ti, kdo chtěli ukázat, jak se to má dělat.